Happy Halloween Homecoming & AIDSwalkATLANTA

Uz vcera jsem chtela sednout znova k pocitaci (ne ze bych u nej jinak nesedela, to delam docela casto, ale za nize sdelenym ucelem jsem to udelala po dlouhe dobe) a napsat, co se vsechno deje, udalo nebo se teprve dit bude. Kdyz jsem tak premyslela, kde zacit, protoze je toho pomerne dost, napadlo me, ze asi cely ten vikend, o kterem chci psat shrnu tak nejak dohromady, ale pak mi doslo, ze musim zacit uterkem.

Utery bylo druhym a zaroven poslednim volnym dnem podzimnich prazdnin (Fall Break), ktere jsme si vyslouzili predchozy mesic tim, ze jsme se peclive pripravovaly a uspesne zakonaly vsechny testy.. Ufff ... ale ze to bylo narocne .. hlavne pro Ty, kteri si nechavaji vsechno na posledni chvili :) Ze vsech tri colleges, jen nase mela volno. No a taky zacalo Homecoming -velike oslavy a jidlo a spousta absolventu a akce a koncerty a fashion-show a step-show a special zapasy a .. no proste srumec :)

S holkama jsme se domlouvaly na kino a slibily nam doslova pry "zmrzlinovy raj" - neco jako fast-food, kde se ale prodava jenom zmrzlina a to v jakemkoli mnozstvi, s jakoukoli prichuti a podle jakehokoli prani .. Nezni to nebesky?? Prilis moc na to, aby to vyslo :) Misto toho jsme se odebraly do "pekla", totiz alespon pro me, protoze se vsechny shodly, ze potrebujou saty na patecni ples, na ktery se chystaly. Takze jsme pro zmenu vyrazily do dalsiho nakupniho centra. Cesta nam trvala asi 50 minut MARTou, tak jsem mela dostatecny prostor na to, se psychicky pripravit, ale nakonec to nebylo ani tak spatne, protoze nekoho napadl spasny napad se rozdelit a poridit si sve veci a sejit se ve smluveny calling time, cili ve smluveny cas.

Prosla jsem jeden jediny dvoupatrovy obchod (ehm .. no jo no, priznavam, koupila jsem si rifle.. ale jenom jedny !!!!!) a vysla jsem si na prochazku po dalsich (a hledala jsem pro sebe prihodnou lavicku). Objevila jsem vsechny mozne obchudky od toho s kycovitymi vanocnimi ozdobami, z nichz nektere nebyly ani tak kycovite a rozhodne by se okamzite staly majetkem tetinky Janinky, az po nekoli ruznych mezinarodnich restauraci.. ALE!!! co jsem objevila temer pred koncem doby, kterou jsme mely vyhrazenu na nakupy (ja a Mayu jsme se musely vracet zpivat), jsem objevila neco, co u nas bohuzel neni a co zcela vynahradilo zmineny raj se zmrzlinkou .. Totiz cokoladu znacky Godiva {cti godajva}. Je znama po celem svete - aspon to rikala Mayuko. A ja nebudu rikat nic jineho nez ze ten zmrzlinovy cokolixir z horke cokolady s malinovym sirupem byl sooo yammi (tak mnam!) No akdyz mrknete sem, neni uz co dodavat : http://www.godiva.com/ Cerstve jahody o velikosti 6 cm namocene v cokolade stejne jako kosicek ostruzin polity cokoladou .. ehm .. musela jsem rychle pryc!!! :) Ale musim se tam vratit!!! Pak jsem se prichazela dal a u jednoho stanku me odhytl prodavac z Izraele nabizejici mi zazracnou kosmetiku na nehty (vazne byla zazracna.. vylestil mi nehet na malicku nejakym cimsi bez cehokoli na tom a ten se leskl i bez laku .. ou jeee.. taky jsem byla zmatena :) ). Kdyz se me zacal vyptavat, jestli jsem modelka, pochopila jsem, ze nechce odpoved na svou otazku, ale odpoved znici asi takto: "Ano, vezmu si to a koupim i dalsi tri baleni pro celou svou rodinu." Ocividne byl dotcen, protoze mi nabizel i 50% slevu.. No jestli toto zabira na Americanky???

Cely zbytek tydne se tahl .. totiz kvapil ke konci .. v obvyklem rytmu: skola-prace-sbor-sprcha-t. I kdyz je fakt, ze se spanim jsem mela ted malinko potize. Chodila jsem spat po11. a usinala az po pul treti rano. Ale uz je to zase OK. No ale behem celeho tydne se konalo spousta akci, na ktere jsem se vubec nedostala - neo-soulovy a jazzovy koncert a fashion-show.

O vikendu melo cele Homecoming vrcholit - v sobotu tzv Tilgate - hromady jidla a piti na trech parkovistich prinalezejicich Spelmanu, Morehousu a Clark University; no a specialni zapas mezi Morehouzskymi TYGRY (TIGERS) a PANTHERY (PANTHERS)z Clark Uni. Mimochodem, chcete si typnout, jak se asi jmenuje sportovni tym tady na Spelman College?? Velmi originalne - Jaguari (JAGUARS) :) Na tu jsem chtela jit moc, protoze jsem jeste nikdy nazivo (a snad ani jinak) nevidela hrat americky fotbal. Nasledujice moudrou radu "starsich" jsem se na stadion, ktery patri Tygrum, vydala uz pul hodiny predem a mozna jsem mohla i driv, protoze uz tam bylo more lidi. My jako studenti z AUC (to josu vscehny tri univerzity, o kterych tu porad mluvim) jsem meli usnadneny vstup bez kupovani listku. Pochopila jsem, ze se s temi, se kterymi jsem se domlouvala na setkani, nemam sanci potkat a nasla jsem si misto. Jedno z poslednich volnych a prihodnych, az na to ze mezi stranou morehousskou a clarkskou. Takze v nejtissi casti cele tribuny (asi se vsichni bali se projevovat, aby nezpusobili nejaky poprask protihracovych fanousku :) ). Tribuna hriste pro americky fotbal je obvykle jen na jedne strane hriste a v jeho tzv. pate je vyvysena travnata plocha pro dalsi fanousky.. Vetsinou pro ty, kteri se uz nevejdou na tribunu. Na obou koncich tribuny totiz zabiraji spoustu mista kapely obou tymu a pod nimi na draze roztleskavacky obou tymu. (Btw. takove ty pyramidy a skoky z vysky a vsechno .. to ony vazne delaji .. Ufff...) No a pak zacala samotna hra .. Pochopila jsem, ze vykpnutim balonu (da se tomu porad rikat balon, kdyz je to sisoidni??) a rekla jsem si, ze se v prubehu zapasu pokusim porozumet pravidlum, ktere se mi uz jednou snazili vysvetlit Pavca R. s Petrem a ja jsem tehdy kyvala, jakoze samozrejme rozumim, ale.. ehm.. i tehda to bylo hodne slozite.

Tak tedy.. jestli si o sobe nekdo mysli, ze je docela normalne inteligentni, mel by si zajit na fotbal, samozrejme americky, a zkusit se tu hru analyzovat. To uz rozumim vic nasemu fotbalu (tady soccer) - cilem je totiz dostat mic do brany spoluhrace. To je minimalne pres pulku hriste. V tomto pripade??? Nemela jsem sanci. Navic jsem byla roztekana a koukala stridave na morehouzske roztleskavacky, ktere teda byly uzasne a na ty z Clark Uni a jejich kapelu. Kdyz jsem se pak podivala na hriste, chvilku mi vzdycky trvalo, nez jsem nasla hrace, protoze v jednu chvili lezeli jeden na druhem (to je asi dvacet lidi, kteri jsou v jednu dobu na hristi - 10 z kazdeho tymu - na to jsem jeste stacila; celkem je jich vic nez 60 a stridaji se) a nekde pod nimi zrejme mic a jindy zase stali roztrouseni po vsech moznych koutech celeho hriste. Pak se rozbehli, kde byl balon netusim, a behem 20 sekund zase stali. Pak tam pobihali dva muzici s oranzovymi praporky a neustale je premistovali.. Podle meho je to hra zalozena na faulech, kterych si nema nikdo sanci vsimnout, protoze jsou vsichni zaneprazdneni sledovani kapel a gymnastek vykrikujicich hesla povzbuzujici tymy a zaroven napadajici protihrace. To se neda proste usledovat jinak :) A navic je to pomerne nudny, tak jsem presne po hodine odesla. To bylo podmineno ale hlavne tim, ze jsem se musela premistit do Little Five Points, kde se od peti konal pre-Halloweensky pruvod.

Mela jsem docela hlad, protoze jsem nestihla obed a vedela jsem, ze nestihnu ani veceri, a tak prisly vhod stanky s jidlem na prakovistich (Tilgate; az na to, ze vsechno to bylo grilovane a ne dvakrat zdrave.. ani trikrat). Za prispevek na vedecke ucely ve vysi dvou dolaru jsem dostala ten nejhorsi hot-dgo, jaky jsem kdy jedla a 4 malinka hot-wings=kureci kridylka, pekelne paliva. Tuk z parku prosakoval celou houskou a zbyle dve kridylka jsem nebyla schopna uz vubec pozrit. Ale mela jsem hlad, tak jsem se s tim musela smirit (a 4 mini-coko-kolacky)..ufff...

MARTA me prevezla do Little Five, kde jsem se mela potkat s Erin a Karen. Uz v parku a za nim a na ulicich v Little Five se to hemzilo spoustou lidi. Nekteri uz byli na ceste nachystani i v kostymech a jini jen prihlizeli a hledali si misto ke stani podel hlavni cesty. Ja jsem prosla celou hlavni tridu, abych v knihkupectvi potkala Erin s Karen, obe dve uz znacne opile.. Totiz ani ne opile. Anglictina ma krasne slovicko tipsy, coz neznamena ani opily, ale ani strizlivy.. Byly v nalade.. Taky jsme si nasly sva stani a cekaly na pruvod.

Halloween bude az 31., ale tento pruvod se tady kazdorocne kona takhle v predstihu. Majitele vsech obchudku v Little Five Points vytvori skupinky, namaskuji se a prochazi ulicemi v cele ctvrti, pohazujou kolem sebe bonbonky, vozi se na strasidelne upravenych autech a jinych vozidlech a delaji si tak reklamu. A podle Karen skonci v hospodach a pijou az do rana .. To uz nevim, protoze pote, co prosly vsechny masky (nektere smesne a usmevne, jine vazne hororove a nahanejici hruzu) a projela vsechna vozitka, vracely jsme se s Erin na kampus.

Dnes jsme se s SCGC - Spelman College Glee Club ucastnily pochodu proti AIDS - AIDS walk ATLANTA, ktery se kona ve vsech velkych mestech v USA, ale i v Evrope, samozrejme s pozmenenym nazvem. Spocivalo to v 3 milovem (chtela jsem si vzit sedmimilove boty, ale na 3 mile??) pochodu pres cast mesta zvanou midtown. Zacinalo se v krasnem Piedmont Parku. Byl to rozlehly park, ve kterem se dalo delat uplne vsechno. Byla tam hriste na vsechny mozne hry a sporty, obrovska zelena plocha s nadherne opecoovanym travnatym kobereckem, kde si hrali deti, ale i dospeli s balonem, jini jen tak odpocivali, piknikovali nebo se prochazeli s pejsky. Taky tam bylo jezero - Lake Clara Meer, s romantickym mustkem ke krasnemu altanku a ja jsem v tu chvili zacala nenavidet fakt, ze nemam porad k dispozici fotak :( Jeste nez jsme se vubec rozesli, dostal kazdy vodu a ovoce a zdrave organicke svacinky a chipsy (na 3 mile???!!!). Uvedomila jsem si, ze to muze mit sice trochu jiny dopad, nez je avizovane, ale muze.. Vybiraji se penize a jde se proti AIDS. Jsem pomerne skepticka v tom, zda se da pochodovanim bojovat proti AIDS a jestli i ty penize dojdou sveho naplneni, ale pochopila jsem, ze to ma duvod a ze to ma smysl. Tady v Americe si sice kazdy zije svuj zivot, ale vic nez kdekoli jinde na svete si tady lide dokazou semnknout a podporit se navzajem, stejne jako se spolecne bavit a szivat (viz halloweensky pruvod). A neni to jen v techto dvou pripadech, zvysujou si tak jistotu a sebejistotu tim, ze dokazujou, ze jim veci nejsou lhostejne, a to by mozna mohl byt ten prvni krok ke zmene.. A nebylo by to spatne ani u nas.. nebo kdekoli jinde na svete, kde se toto nedeje.. Prochazeli jsme Midtown a chvilkama jsme zpivaly. Bylo nadherne pocasi, teplo a svitilo slunicko, a to tak, ze jsem se poprve tady trochu opalila.. No spis spalila, mam vypaleny vystrih od tricka a cely cerveny oblicej :) Atlantske nebe je tak svetlunce modre, ze uz to ani nemuze byt modra, ale je to bila. Do nej dnes zasahovaly jen spicky vysokych mrakodrapu, ktere se tycily nad fionkove zelenymi kopecky v Piedmont Parku, nadherny obrazek!!! Zrejme to byla ctvrt zdejsich prominentnejsich obyvatel - receno podle domu a aut. Nektere domy uz mely i halloweenskou vyzdobu - klasickou s dynemi a umelymi bilymi pavucinkami po stromech a kericcich pred nimi, jine trochu morbidni s umelymi nahrobnimi kameny a jine strasidelnou s obrovskym pavoukem na strese a umelymi cernymi havrany na okennich rimsach.. Podel cesty staly deti a povzbuzovali chodce k cili (na 3 milove prochazce???!!!), nektere dokonce hraly na bubny.. Celou trasu jsme usli za hodinu a pul, coz je pomerne dlouho, ale tempo bylo velmi pomale .. a kdyz rikam velmi, myslim velmi.. S pocitem z dobre veci, jsme se pak MARTOU vratily zase zpatky..
No a tak je za mnou zase dalsi tyden a vikend a ceka me ten samy kolotoc, jako kazde pondeli utery stredu a ctvrtek a patek, abych si v nedeli uvedomila, ze je za mnou uz i sobota a zacina to zase v bludnem kruhu vsecko znova.

Mimochodem, dnes jsem dostala slibeno jedno krasne rande s kinem a prochazkou po meste a se svezenim autkem domu ;) (nebudu to vysvetlovat.. nekdo vi ;) :* )