Bez prace nejsou kolace??? Tady jo ;)

Jsem ted v praci a .. asi by se cekalo, ze napisu pracuju, ale tehle praci se prace rikat neda.. Prevaznou cast z dvou a pul hodinove pracovni doby prosedim u pocitace, obcas sebehnu o patro niz do skladu, abych prinesla brozurky a doplnila jimi regalky v kancelari, nebo neco kopiruju, faxuju.. Mezi "narocnejsi" cinnosti pak patri posilani dopisu nebo jejich vyzvedavani - to musim dokonce i na postu, ktera je asi 2 minutky od budovy, ve ktere kancelar pro studia v zahranici sidli. Takze je jasne, ze si vetsinu kazdodenni korespondence zvladnu vyridit prave tady a taky vas odtud vetsinu stihnu pozdravit, i kdyz vetsinou utrzkovite, ale to je proto, ze se snazim neco tady udelat.. A i pres to, ze si takeju my time = davam na cas, tak me Ms. Renee neustale napomina, ze nemam delat veci tak rychle, protoze ona mi pak nestiha davat a vymyslet ukoly a nekdy me dokonce propusti i o hodinu driv a pritom mam zaplaceny cely den.. Nekdy je tu ale frmol takovy, ze to vsechno v jeden nestacime, ale v zasade prevladaji dny jako je ten dnesni ..

Mam pred sebou dlouhy skolni den, a tak vyuzivam volna, abych napsala zas neco o tom, co se tu udalo. I kdyz predem upozornuju, ze toho moc nebude.. Vlastne si cely minuly tyden ani nepamatuju.. Vsechno je strasne stereotypni a hlavne to vsechno strasne rychle utika. Vcera jsem se shodla s Helenou (z Londyna), ze je to pro nas nezvyk a ze nas to zmaha a vycerpava. Vysvetleni je jednoduche a nasledujici: skola nam zacina v polovine zari a konci v prosinci.. Nejvetsi vytizeni mame ve zkouskovem, kdezto tady se to tahne od srpna (sice do pouheho zacatku prosince), ale te prace do skoly je nad miru moc v prubehu semestru a vsechno to vrcholi zkouskovym bez jakehokoli delsiho udobi na pripravu.. Naopak v seminatich je to trocha zdlouhave a vysledky?? Ty tu mame nejlepsi ve skupinach, protoze i za to, v cem bychom zjevne neuspely doma, mame tady Acka..

V nedeli jsme mely se sborem vystupovat ve Fox Theatre, coz je jedno z nejvyhlasenejsich divadel v Atlante. V jednom mensim - "Egyptskem" - sale se konalo nejake setkani poradane nasi skolou a pri slavnostnim ukonceni jsme mely zazpivat par pisnicek.. No, vsech asi 8 skladeb jsme dostaly ani ne tyden pred tim, kazdy den jsme cvicily a ucily se noty, ktere jsme pred tim nevidely jeste nikdy!! Odpoledne v nedeli jsme se potkaly uz ve tri, vsechny v tech nadhernych cernych satech s perlami na krku, abychom se rozezpivaly. Mely jsme mit po vsem uz v sedum, ale kdyz se blizilo k seste hodine a my jsme byly jeste porad ve zkusebne, neco mi rikal, ze to asi nebude mit jen tak brzky konec. Prijely pro nas dva autobusy, ktere patri dlasi uni tady v Atlante - Georgia Tech University, my jsme do nich naskakaly, pred divadlem vyskakaly, seradily se, nabehly (DOSLOVA!!!!) na podpatkach na podium, ktere bylo neuveritelne male, tak jsme vytvorily dve rady pod nim, zkazily, co se dalo, protoze i kdyz vim, ze kazdy sbor ma sveho sbormistra, my jsme toho naseho kvuli svetlum, ktere nam svitila primo do oci, nevidely vubec. Do toho si Dr. Johnson primo namiste usmyslel, ze budeme zpivat dve skladby, ktere znalo dohromady asi jen 15 lidi z 80!!!! Obecenstvo bylo nadsene, my jsme zase odbehly, naskakaly do busu a naprosto zkrousene se nechaly odvezt na veceri.

Ani jsem nemela hlad, navic vecer nejim, nemela jsem spis naladu nekde cekat nez se 80 lidi naji a nez se vratime zpatky an kampus. Mela jsem pred sebou dalsi tyden se dvema testy a prvnim hned v pondeli rano, chtela jsem se vyspat a vubec .. Ale tentokrat to bylo mile, protoze nam pro dnesek objednali veeecu v japonske restauraci.

Sedely jsme u 4 obrovskych ctvercovych stolu. K jednomu se nas veslo 20 a vlastne to ani nebyly ctvercove stoly, ale 4 stoly, ktere formovaly tvar ctverce. Pred dvam stolecky u kazdeho tohoto ctverce byly dve obrovske nerezove plynove plotny a prostor, kterym se k nim dostat. Kdyz jsme si objednavaly, jeste porad jsem byla rezolutne odhodlana dat si jen vodu a pockat, az budou vsichni po jidle. Pak me napadlo, ze si muzu nechat neco zabalit (v kazde restauraci je voda zadarmo a neustale vam jakehokoli piti dolevaji, dokud neodejdete, a na pozadani vam kdekoli jakekoli objednane jidlo daji s sebou), abych mohla mit druhy den k obedu konecne normalni jidlo. Nazor jsem zmenila, kdyz pred nas nastoupili dva kuchtici a zacali na plotynkach primo u nasich stolu objednane jidlo pripravovat! Nejdriv predvedli svou zrucnost s nozi a ruznymi jinymi nastroji (ty plotynky byly velice blizko stolu!!), a pak zacali.. Nejdriv nahodili na plotny obrovske mnozstvi ryze, kdyz byla prohrata a dochucena, neuveritelnou rychlosti nam ji nahazeli na talire, pak zelenina.. Najednou se vsechno flambovalo.. Plameny slehaly do vysky asi 50 cm.. Kureci maso a steaky a kazdemu dve tri krevetky (velike) jako predkrm .. Jeste tomu predchazel vyborny salat a k masu dve omacky (white sauce - yammi!!! a brown sauce - ehm :) ).. Snazila jsem se prizpusobit prostredi a jist hulkama.. No, namohla jsem si malicek a vystresovala zaludek, ktery tak dostal pocit, ze se nenaji ani nikdy :) (vim, ze ani nikdy neni spisovne, ale je to muj oblibeny slovni obrat, promin mami, omlouvam se bohemistky)
Mayu mela ze zacatlu trosicku problem s tim, ze to "neni japonske jidlo", ze "to nejsou v zadnem pripade Japonci".. :) a pak uz to nevydrzela a zeptala se toho naseho kucharika, odkud je.. On byl zjevne zaskocen a nemel se moc k odpovedi, ale nakonec ji (nam) prozradil, ze je z Bali. Mayuko byla zklamana, a tak se zeptala podruhe, jestli je tam aspon nekdo z Japonska :) Tentokrat ji uspokojil, kdyz beze slov ukazal na cisnika u vedlejsiho stolu..
Jidlo to bylo opravdu vyborne.. Spousta zeleniny, Japonci ji hodne houby, ryze ;) a skvele ochucene masicko ..
Vratily jsme se asi kolem pul jedenacte, ale misto na vybornou veceri, kterou jsem mela za sebou, jsem myslela na dalsi tyden, stejny jako kazdy jiny, ktery jsem mela pred sebou...
Chjo ...

:*