Je toho moc!!!! Posledni mesic a nejvetsi koncentrace ukolu a vseho, co koncentraci vyzaduje, ale ja uz ji neumim nejak vyprodukkovat. Priznavam, americky skolsky system me zmaha, ale jen, co se tyce naroku ze seminare na seminar. Jejich obsah je na urovni nasi stradni skoly.. no dobre, prehanim, prvni rocniku VS, ale i tak .. ja uz jsem prece jenom 3+ ... :) Jsem unavena, nesoustredim se, mam pocit, ze mluvim anglicky hur, nez kdyz jsem sem prijela, boli me hlava nekolik dni v kuse, do toho projekt "
B" .. A to je na konci semestru teprve zacatek! Behem ctyr tydnu toho mam zvladnout tolik, ze mi pocit i jen na jedinou povinnost neda spat (doslova!) .. Ale to je mozna jen lehka letargie na konci dalsiho tydne. Zitra jsou tu oslavy 127. vyroci od zalozeni Spelman College, takze oficialne skoncil pracovni tyden a zacal prodlouzeny vikend (taky jen oficialne; ten se prave promeni v pracovni).
Anyway ... streda byla krasna a slunecna, tak jsem se vydala s jednou mou kamaradkou na prochazku (pro ni je to povinna 6km trasa do hodiny Walking/Jogging, ja jsem se k ni pridala, abych vzdycky chvilku vypla a abych ji delala doprovod) do West Endu (prvni uz jsme podnikly v pondeli).. Ve stredu jsem ale vyuzila pocasi a vzala fotak, protoze to neni West End takovy, jaky jej neustale prezentuju, ale tiche a pekne misto (spinave ale vsude stejne). Takze odtud fotky. Byla jsem prekvapena, kdyz jsem se rozhlizela kolem a zasla, ze takove misto ani nemuze byt spojovane s "nasim" West Endem, a vsimla jsem si domu, ve kterem zil kdysi davno americky spisovatel
Joel Chandler (to neni Joey a Chandler, Kuj!)
Harris. Je mi uplne jasne, ze to jmeno znat nebudete, ja jsem ho do letosniho semestru zaslechla jen jednou v zivote. Harris byl autorem postavy Strycka Remuse - to byl cernoch, ktery vypravel detem (cernosskym, ale i bilym, proste jizanskym) pohadky a pribehy a povesti afro-americkeho puvodu.. Byl za to hodne odsuzovany, protoze sam byl bily a udajne vsechny tyto pribehy "ukradl" afro-americkemu obyvatelstvu, nemel na ne prece pravo.. Ale Strycek Remus je znamy dodnes. Vychazi temer pravidelne nove edice a ja uvazuju o tom, ze si nejakou poridim :) Alespon tu malou kreslenou s velkyma pismenkama...


... dum
J. Ch. Harrise
WEST END ...

... tak, jak ho znam ja ...

... a tak, jak jsem ho neznala...






... maly broucek na travicce ...


... jeden z mala opravdu kostelove vypadajicich kosteliku... vsechny spiritualni a duchovni "kongregace" se jinak usazuji v prepychove vypadajicich domcich, pristavcich garazoidniho typu, nebo v budovach, co vypadaji jako stare tovarni haly (zaujala me treba Svatyne Cerne Panenky Marie - opravdu se tak jmenuje a vypada jako stare americke kino, i s vytahovaci roletou pred msi...)


... a to jen tak na zaver zase neco od kampusu: nove koleje, s vlastni kafeterii a grilem; budou to apartmany jako v hotylku .. hmmmm ... Maji fungovat uz od srpna pristiho akademickeho roku (letosniho kalendarniho) ..
2 komentáře:
WOW!
Eli, já jsem to jméno už zaslechla (a není to jen díky Přátelům, které mimochodem už zase "sjíždím")... Myslím, že je dokonce napsaný v těch vypracovaných otázkách na American Literature... (ale ty ses učila z Puritanismu :))
Jinak... Včera jsem měla vůbec nejhorší seminář zatím, bylo to takové filozofické sci-fi, děsná nuda, hrůza, byli jsme tam 4 a jen dva jsme to četli... A ten učitel (naštěstí supl) toho moc nevěděl, takže jeden kluk měl takovou one-man-show... :D filozofickou... Asi 10 minut se zabýval podstatou deja-vu... A proč to píšu... ten učitel mi připomínaj Flajšara... Ne postavou, ale "stylem"...
Okomentovat