neděle 30. září 2007

A vite, co je nejlepsi???!!!!

tohle ... !!!!!!!!!!!!

To jen, abyste vedeli, jak vypada auto!!! A nejen tak nejake, ale nejlepsi!!! A to odjakziva, ale od nedele oficialne!!!

Saturday hang-out ..



Uz me nebavilo cekat na oznameni a kartu z banky, a tak jsme se s Mayu vydaly dobyt pobocku Bank of America v mistnim West Endu. Bylo stesti, ze jsme se rozhodly pro sobotu, protoze tam nebylo ale ani tak moc lidi a na radu jsme se dostaly asi po dvaceti minutach. Hned kdyz jsme vesly, jsem si vsimla, ze u jedne prepazky, teda spis v takovem boxu, sedi clovek, se kterym jsem u nas na kampusu ten ucet zarizovala, a tak jsme si prala, abychom neprisly na radu k nemu, ale dopadlo to opacne a nakonec jsem byla i docela rada, protoze s nim byla velice rozumna domluva a jelikoz jsme tam stravily asi dve hodiny, tak jsme si i popovidali. Neustale zyval a vyptaval se, jestli nevypada unavene.. My jsme ho ujistovaly, ze v zadnem pripade ne, ale kazdou chvilku jsme se musely smat, protoze to vypadalo, ze nad nasimi papiry usne. S velkym nadsenim mi rekl, ze mam otevrene uz dva ucty (ehm, ale nikdo mi nic neposlal a cituji "to je zahada"). Nakonec to vscehno dobre dopadlo a my jsme se hladove vydaly do mesta.
Puvodne byl v planu japonsky festival, ale ten byl z ruky a nemely jsme se tam jak dostat, protoze holky, se kteryma jsme mely jet, vyrazely driv a pro nas byla prioritou ta banka. Ale rozhodly jsme se prozit den jinak. Prvnim cilem byla podzemni nakupni ctvrt Five Points, nebo taky Underground. Ale krom podzemniho tunelu plneho malych rozkosnych obchudku a butiku, ale i obchodu se suvenyry, restauraci a podobne, se da vyjit "nad zem" a tam jsou dalsi obchody a cela ta ctvrt je venovana autum a vlakum, protoze Atlanta byla puvodne nejdulezitejsim zeleznicnim uzlem na jihu USA. A pocasi bylo uzasne a my jsme si to vazne uzivaly.. Rikala jsem, ze jsme mely hlad, tak jsme chtely najit neco, kde se najime a kde bude jidlo jine nez v jidelne. Rozmyslely jsme se mezi francouzskyma bagetama a nakonec jsme skoncily v restauraci nazvane Little Tokyo, ve ktere pracovali Korejci a podavali cinske menu (to znechucene poznamenala Mayu) :)


.. ehm, nasla jsem si tu novou rodinku .. promin, MiFlacku .. ;)

Z Five Points jsme se MARTOU presunuly do ctvrte Decatur, ktera narozdil od Downtownu, tedy centra, byla mirumilovna a tichunka a malebna. Tam jsme se potkaly s Erin a jejim kamaradem Jaredem (studuje na Morehousu anglistiku a chce delat do zpravodajstvi.. vlastne uz ma zajistenou praxi v CNN).

Prosli jsme se, zalezli do nekolika malinkych obchudku a z Decatur nas Jared autem zavezl do dalsi nakupni ctvrti, tentokrat uz plne znackovych a "posh" obchodu a restauraci a kin a galerii - na Atlantic Station. Mayu shanela saty a stravili jsme tady asi 3 hodiny. Ale bylo to fine, koupila jsem si peknunke kalhoty za 14$ (!!!) a to jsou normalni ceny. Obleceni je tady o mnoho levnejsi nez u nas, zase se to ale zvysi na jidle, ktere je naopak o hodne drazsi.

Uz bylo docela pozde a vsichni jsme vic nez na cokoli jineho mysleli na veceri. Nasedli jsme do auta a vydali se do Little Five Points, ctrvti tentokrat levnejsich kramku a klubu a restauraci a zasli jsme k Elmyrovi (tak se ta hospudka jmenuje - Elmyr's) a dali jsme si neco malo k snedku. Jenomze nez jsme se tam dostali, trvalo to asi 40 minut, protoze az po ceste z centra jsme zjistili, ze se v ten vecer hraly tri zapasy (fotbalove, totiz jako americky fotbal), tak jsme se museli vsemozne vracet a objizdet, az jsme skoncili na dalnici.. Nakonec nas Jared s Erin zavezl az na kampus.. Byl to fine den, ale trochu unavny - nakupovani.. uff


pátek 28. září 2007

ou yeeeaaah ...

Za mnou je asi nejdelsi tyden tady .. nastesti se blizi prvni vetsi volno, totiz midterm week - priprava na "polosemestrove" zkousky.. Chtela jsem se vyhnout terminu pololetni, ale tak teda asi jo .. pololetni.. I kdyz to s nima nebude asi tak divoky.. Ze tri seminaru pisu jenom jeden midterm, z druheho bezny test a ze spanelstiny nic.. Takze budu mit tyden klid a volno.. Ale rikala jsem si, ze bych se konecne mohla podivat po ATL a vic se (ehm ehm po mesici!!!) rozkoukat, at pak vim, kam s M&L :)
Tyden to byl vazne hrozny, ale ani moc nevim cim .. jsem rada, ze uz je za mnou, i kdyz ne uplne.. Kdybych chtela psat o vsem, co se v tydnu stalo, musela bych se opakovat a nechci vas vsechny odradit jeste tim, ze kdyz uz neco napisu, je to v podstate to same jako predchozi prispevky.. Ale nebyl by to Spelman, kdyby na konci tydne necekalo nejake prekvapko..
Ve sboru zkousime trikrat tydne a pokazde neco jineho a ze pry uz se chystame na vanocni koncerty, ale pak jednou prijde Dr. Johnson na zkousku a suse oznami, ze v patek (rekl nam to v pondeli) zpivame v zivem rozhlasovem vysilani ze Sisters Chapel v programu Yolandy Adams a Jerryho Jonese. Reagovala jsem na ta jmena asi tak, jak na ne ted muzete reagovat vy. Pak jsem ale pochopila, ze obe ta jmena, ale hlavne JEJI jmeno, jsou v Atlante a nejen tady, hrozne moc oblibena. Do posledniho rozezpivani, ktere se konalo dnes od ctvrt na sest do sesti rano, jsme ani netusily, co zpivame a texty jsme se ucily az tesne pred.. Dopadlo to pomerne komicky, protoze jsme mely pripravenou jednu docela slozitou skladbu, tak jsme z ni mely strach nejen my, ale i Dr. Johnson, a jednu vanocni (???!!! to jsme moc nepochopila). Ta prvni se povedla, ale ta druha.. no.. te jsme nestacily zazpivat ani pulku a uz sla reklama :D Hotovy jsme se vsim byli jeste pred sedmou a to uz jsme mela pocit, ze je pul dne za mnou. Jeste jsem se do "kaple" ale pred spanelstinou vratila, protoze krom univerzitnich ruznych vystoupeni, ucinkovali i hodne (tady) slavna jmena, predevsim zpevaci, jako treba Beverly Crawford, Anointed Pace Sisters a nebo Canton Jones .. no .. asi jsem si mohla odpustit, co?? Vetsinou jde o spiritualni a duchovni umelce. Krom nasich studentek a studentu z Clark a Morehousu, tam byli i lidi, kteri si kvuli vysilani extra brzo privstali a jelikoz je tady vsude kamkoli daleko, museli tak asi i hodne cestovat.

.. Yolanda Adams & brother Larry Jones


Ale bylo to zajimave, 4 hodiny ziveho vysilani, doprovazeneho vice ci mene necekanymi udalostmi.. Vsichni veseli a v sest rano rozjiveni s tamburinkama v ruce - to aby ovace mohly byt opravdu zivelne. Potom uz to ale zajelo do starych koleji - skola - prace a sbor.. Dnes (o tom samozrejme taky nikdi nevedel) vybiral Dr. Johnson nektere clenky do smiseneho "vanocniho" sboru, tzn. cast nas a cast Morehouskeho sboru, kteri budou zpivat na spolecnem vanocnim koncertu na zacatku prosince, a... ehm .. byla jsem vybrana. Coz ovsem krom toho unikatniho zazitku stat v mensim poctu nez je 100 pred 4 ooo lidma, kteri si nas prijdou poslechnout :), hlavne znamena o dve zkousky tydne navic.. Vecer.. No .. vzdyt je to jen do Vanoc .. A jeste kdyz jsem u toho zpivani, mame zpivat na narozeninach sestry Dr. Martina Luthera Kinga.. Je ji 80 a podle meho je to naprosto uzasne.. Tak me uz nekolikrat napadlo, jak jsem si myslela, ze si pujdu trikrat tydne zazpivat, obcas vystoupime na nejakych skolnich akcich a to bude vsechno, a ja se najednou ocitnu v jednom z nejuznavanejsim sboru v cele zemi, ktery vystupuje v nejvyhlasenejsich koncertnich silich po cele Americe.. A vzdycky se tomu musim tak trochu smat..

Koneckoncu, zas tak moc se tady toho nedeje a jelikoz jsem tady ted brana jako regulerni studentka, nemam moc privilegii jen tak si nekam vyjet nebo na par dni zmizet a toulat se po Atlante. Ale deje se doma.. Totiz vlastne nedeje, protoze doma nikdo neni.. Ani u nas, ani u nas .. M+T+F jsou in Greece .. v Recku a uzivaji si (narozdil od vas doma a stejne jako ja slunicka a teplicka). Mumm s daddynkem si to tak nejak nadelili jako darek ke stribrne svatbe (je tak, jsem uz skoro stara) a vzali Filipka, i kdyz ten se pry nabidl, ze zustane doma a mezi tim si poridi.. co to bylo??.. koralovku .. Tak ho radeji vzali s sebou :) a Len, ta zarucene v tuto chvili doma neni.. Ze by Brno?? Ano, pripravuje se pilne uz ted.. na co? na vysokouskolu .. Ale neee, neuci se.. Ona se pripravuje na bujary studentsky brnensky zivot.. Clovek se pak citi lip, kdyz si obchodi vsechno predem, aby vedel, do ceho se pousti :)

.... tak a ted jsem si smazala pulku toho, co jsem napsala, takze znova ....

Jestlize si ale stezuju na tezky a unavny tyden ja, pak si nedovedu predstavit, jak by o poslednich dvou tydnech a jejich nasledcich mel mluvit M, ktery je po pracne skloubenem pracovnim i popracovne pracovnim rezimu driny na autku, ted s F (ktery se ovsem neztotoznuje s nasim F) na finale v Ceskych Budejovicich a predvadi ostatnim, jak ze se dela autko :)

K se nehlasi a o Stodulkach taky nevim nic noveho (chysta se strejda do New Orleans? Mam pocit, ze o tom mluvil pred mym odjezdem jako o eventualite), s Opavou jsem mluvila...

Jeeee a mam phone.. Totiz jen "temporary disposable cell" = docasny jednorazovy mobil, prednabity na 50$ s moznosti jej dobijet dal, ale jen v obdobi asi ctyr mesicu, po kterem se cislo zablokuje a konec.. Dala mi ho Mayu, ktera ho dostala od jednoho kluka z Morehousu a nebylo ji dvakrat prijemne se nejak zavazovat. Ja jsem si u ni jednou postezovala, ze o sobe ted s M a M nebudeme drahnycas vedet a ona si na nej vzpomnela a byla rada, ze se ho zbavila. Jenom jsem doted neporozumela principu, na kterem ten telefon funguje. Teda jako porozumela, ale je to pomerne, alespon pro me, nezvykle. Plati se totiz uplne za vscehno, za odchozi zpravu stejne jako za prichozi (coz je ale dohromady na 1 zpravu a jeji odpoved 10 centu), ale i treba za prozvoneni. to se ale lisi podle cisla- M prozvanim asi za dolar a L uplne normalne.. podivne.. pofiderni.. Za jeden den provozu se strhava z kreditu jeden dolar a jelikoz se tady nikde v blizkem okoli neda kredit doplnit, asi ho zase mit brzo nebudu, takze vam ani nepovim cislo.. tohle je totiz vazne jen nouzove reseni na par dni.. A ze uz jsem si s nim ale zazila.. Nejdriv se zablokoval uplne hned po prvnim dnu, kdy opet moje nadeje na kontakt utrpela tezkou ranu, nasledne se mi v nem zablokovala moje oskarovska SIMka a hned dalsi den se odblokavala ta americka, nikoli vsak muj vodafone. Pak jsem se snazila jeden cely den posilat smsky a zjistovat, jaky kontakt asi tak bude nejvhodnejsi. Zpravy posilat nesly a kdyz uz jsem toho mela plne zuby, rozhodla jsem se zavolat na operatora. Tam si ten kluk, se kterym jsem mluvila (ve druhaku na vysce, s rocni pauzou, aby si vydelal nejake penize na koleje a skolne), nejdriv myslel, ze jsem uplne blba a neumim poslat smsku, ale potom sam zjistil, ze to nebude asi jen tak jednoduche a zatimco se snazil najit si to v manualech u sebe, ja jsem se mu omlouvala za to, ze ho obtezuju s necim, co zrejme asi ani nema reseni, ale ze aspon muze delat, ze pracuje a v podstate neresit nic.. Smal se a rikal, ze je to pravda, protoze lidi na nej vetsinou do telefonu rvou, jako by byl pricinou "mobilnich" problemu on. Pak me prepojil na jinou linku, kde jsem cekala se sluchatkem (telefonu, co mam na pokoji) na stole asi dvacet minut.. Pote se mnou dalsi pan prosel stejne procedury jake uz jsem jednou absolvovala, ale nakonec se vsecko podarilo a ja jsem konecne mohla poslat smsku!!sobe..:) ale pak samozrejme hned tam, kam mela prijit!!!



Tento tyden vazne nestal moc za nic.. Dokonce jsem zapomnela na vsechny sve stravovaci navyky, ve kterych jsem se tak nesnadno vycvicila a jedla jsem hodne .. no proste americky .. a citim se strasne .. takze dneska posledni kolacek a od zitra to zacne nanovo!




No .. a to je asi tak vsechno .. jeste me napada, ze vyhlasim takovou malou anketku.. Schvalne; jake si myslite, ze je nejcastejsi divci jmeno v USA?? a zadny varianty nebudou, to by bylo moc jednoduche ..




Brzo se chystam napsat zase a slibuju, ze se ted budu snazit zase dostat do nejakeho pravidelneho rytmu..

sobota 22. září 2007

po dlouhe dobe se poslusne hlasim :)

Protoze se mi dnes dostalo dvou "nepomenuti", ze uz jsem dlouho nenapsala. Tak se pokusim to malinko napravit a polepsit si to u vas. Ale uz dopredu predesilam, ze toho moc nebude. Moc se toho ani nestalo. Vlastne ted momentalne nedelam nic jineho, nez ze jen pisu eseje a ctu a zase pisu a ctu a tak to jde porad dokola.
Tento tyden se v mediich, ale i mezi studenty, neresilo nic jineho, nez pripad Jena 6. Ve ctvrtek se konalo hlavni preliceni v Louisianne a spousta lidi ten den do Jeny jela protestovat, jini se pridali k protestnim pochodum ve mestech po cele zemi. Chanta jela primo na to misto a rikala, ze tam bylo neskutecne mnozstvi lidi, ale ze nevidela jedineho cerneho policistu. Cili, kdyby se stalo cokoli, citila pry, ze by policie zakrocila mnohem tvrdeji nez by bylo zahodno.
Pote, co se ve velkem zverejnil tento pripad, vysel najevo i dalsi. Nekde, to netusim kde, 6 "bilych" studentu drzelo tyden jako rukojmi jednu cernosskou studentku, byli ji, mocili na ni, nutili ji jist psi a krysi vykaly, pit ze zachodve misy.. Ted na kampusu visi letaky s fotkami tech 6 lidi, kteri byli uvezneni. A co je sokujici, mezi temi 6 bylo i nekolik holek.
Vcera mel prezident Bush nejaky projev a nevyjadril se ani k jednomu z obou pripadu jedinym slovem, coz je dosti smutne.
V americke literature se zabyvame tim, co se da povazovat za literarni dilo z rane historie Spojenych Statu. Totiz prvni pisemne pamatky vznikle na americke pude. Jednim z eseju je dopis puvodne francouzskeho statnika Johna Hectora de Creveceura, ktery se jmenuje Kdo je to American. Vychazi z jeste z duvodu, proc se Evropani "rozhodli" osidlit tu novou zemi, kterou puvodne povazovali za Indii (nabozenske, statni a politicke perzekuce a pod.) Proc o tom ale mluvim... Popisuje Ameriku jako "melting pot", cili misto, kde se "roztavuji" jednotlive evropske narodnosti v jednu kulturu a "nejdokonalejsi spolecnost". No a zadani jedne eseje, byla reflexe (zamysleni) nad tim, co to znamena byt American. Mozna by se vam mohlo zdat, ze jsem na to moc prece nemohla reagovat, ale ja jsem uz leccos vypozorovala, a tak jsem to proste napsala. V seminari jsme se pak pokousely skloubit jak to muze souviset s pripadem Jena6. Byla to zajimava diskuze a zajimava hlavne v tom, co jsem vyslechla o Americanech od tech, kdo Americany jsou. Myslela jsem kolik slavy a jake ody na sebe samy budou pet, ale naopak to byla slova sebekritiky, jake jsem rozhodne necekala. Napriklad to, ze je Amerika je jedna velka lez, ze se American spoleha predevsim na to, co se o nem rika ve svete a pokud se ma mluvit o vlade?no radej o ni nemluvit. Je ale pravda, ze to jsou nazory lidi, kteri se ve spolecnosti nachazi na pomerne dosti pohodlne pozici ve spolecnosti s vyhlidkou dobre budoucnosti. Ti ostatni se tady zdaji, ze jim ta vlastni "jesitnost" z pocitu, ze jsou Americany naopak pomaha. Ale znova opakuju, nemuzeme je za nic soudit, protoze jejich mentalitu a mysleni a kulturu jen stezi nekdo z nas pochopi stoprocentne tak, aby si nejakou kritiku mohl dovolit. Ne vsechno je tu spatne!
V ten samy den, kdy jsem cekala v rade na obed, jsem si vsimla, ze se vedle jidelny neco chysta. Bylo to prvni ze serie mezinarodnich odpoledni, a to dnesni bylo mexicke. Nejdriv jsme sly na obed, pak jsme dostaly sombrera :) a i kdyz jsem spechala do skoly, zastavily jsme se s Mayu na mexicke kaficko a zakusek a zaposlouchaly se do prave mexicke "mariaci" kapely.
V patek jsem sla Len a Misovi vyzvednout zvaci dopisy a byla jsem pozadana o pomoc s pripravou prave jednoho takoveho mezinarodniho odpoledne - ceskeho - v listopadu nebo v dubnu.. :) ufff ..
Vsechno tu strasne dlouho trva, vyrizeni meho uctu v bance, dopisy pro daddynka a pro M&L, to nez, jsem dostala zpatky penize za ucebnice (btw. dostala jsem jeste jeden sek na dost penez, ktery mi omylem vydali na pristi semestr.. ehm, takze jsou tu i docela zmateni) a ted jeste ten balicek z domu :( .. ale kdo si pocka, ten se pry docka .. no tak jenom aby ..
No, tak nejak je to vsechno, co jsem asi dnes chtela a mohla napsat. Jdu se pro zmenu vrhnout na cteni a spanesltinu, ale jeste si budu chvilku psat s jednim panem, ktery ted strasne moc pracuje a nejen v praci, ale jehoz prace stoji za to, je strasne sikovny a odhodlany, tak mu drzme pristi tyden a vikend palce !!! ;)

neděle 16. září 2007

SISTER-SISTER RETREAT

Jak uz jsem popisovala podrobne mummince a i Misovi, v noci z patku na sobotu jsem zazila neco, co se neda ani moc popsat a ani moc pochopit.. Mely jsme neco jako jednonocni soustredeni se sborem .. Puvodne to mela byt jakoze slumber party = pyzamova party, ale nakonec to byl takovy oficialnejsi vecirek i s veceri a uvitanim..

Potom jsem zpivaly a starsi holky zpivaly a vsichni zpivaly, Dr. Johnson hral na klavir a jak je tady zvykem, po veceri a po vsech tech "oficialitkach", se pronesla zaverecna modlitba. No ale pak se stalo neco, co jsem vubec necekala, jedna po druhe si zacaly brat mikrofon a vypravet sve zivotni pribehy. Musim rict, ze to nebylo to nejpovzbudivejsi, co se ten vecer mohlo dit. Od nemoci lehcich nebo vaznejsich, az po umrti v rodine, pokusy o sebevrazdu nekterych devcat, financni situace.. vsechno.. Neverila jsem vlastnim usim.. Asi tri hodiny to slo takhle dal a vsechny plakaly, az nakonec nekdo uvazil, ze misto veseleho vecirku se z toho stala temer zadusni mse.. Nemam doted poneti, co si o tom vsem myslet.. Byla jsem dost zmatena a Mayu, ta to chuderka neustala vubec. Nakonec se ale tak nejak vsechno zklidnilo, hraly jsme chvilku Twister (oh, that is so funny!!!) a povidaly si. V pomerne pokrocilejsi nocni hodinu jsme se rozhodly, ze pujdem spat. Nocovaly jsme v jedne velke aule a abycjom nemusely psat na zemi, daly jsme si s Mayu a Raphael kazda dohromady tri zidle a spokojene jsme usinaly a spaly, az do deviti rano, kdy nas probudily a po snidani jsme probiraly ruzne zalezitosti ohledne koncertu a vsech tech organizacnich veci tykajicich se sboru.. Pochopila jsem, ze Glee Club je velice uznavany nejen v Atlante, ale i mimo Georgii.. Krom jinych sboru, vystupuje zaroven s atlantskym symfonickym orchestrem a koncertuje pri turne v nejvyhlasenejsich koncertnich sinich.. WoW!! ;)

Jeste nez jsme to vscehno zakoncily, rozdelily se holky do ctyr skupin podle jednotlivych regionu, ze kterych pochazi - tj. East Coast (vychodni pobrezi), West Coast (zapadni pobrezi), Mid-West (stredo-zapad) a dirty dirty South (spinave spinavy jih). K tomu jsme se s Mayu pridaly my dve, protoze Atlanta je na jihu.. Kazda skupinka si mela pripravit pisnicku z daneho regionu a jeji text upravit tak, aby se tykal Glee Clubu.. Byla to sranda. My jsme si upravily jednu, co zpivame, pak jsme do toho zakomponovaly jednu mistni hip-hopovou a k tomu jsme ja a Mayu mely jeden vers, ktery jsme rapovaly ja v cestine a Mayu v japonstine :D .. No, prehodnotila jsem sve budouci povolani.. Az se vratim, tak zacnu delat rap a hip-hop, u nas toho jeste moc neni, a tak nebudu mit ani velkou konkurenci.. A konecne uplatnime s Kuj svuj talent, ktery musime skryvat, protoze jsme si kazda vybrala jinou cestu nez umeleckou..

Kdyz se ale vratim jeste k tomu, co se odehravalo, musim rict, ze zacinam malinko pronikat do zdejsi mentality.. Lidi tady mluvi o vsem nahlas, at uz jde o politicke problemy nebo nespravedliva obvineni nezletilych chlapcu za neco, co neudelali.. Mluvi spolu, modli se za vsechno spolu.. Podporujou se a i kdyz to neni kolikrat ani mysleno nejosobneji, myslim, ze jim to tak nejak pomaha vytvorit si pocit jednoty a spolecneho usili. Je to tezke vysvetlit, jsem si jista, ze kdybyste zazili neco podobneho jako ja v patek, chapali byste, co se snazim popsat.. Na jednu stranu je to pekne, ta soudrznost, ktera u nas neni kolikrat ani v ramci rodiny (nastesti u nas a u nas a u spousty z vas to tak je). Podpora, kterou malokdy u nas clovek dostane od cizich lidi. Asi mi to malinko neco dalo..

A jeste nejake obrazky ...

... "starsi" sboristky

... Dr. Kevin P. Johnson ...
... Mayu a Raphi ...
... ja a jedna pani, co s nama zpiva ... ale taky tu studuje ..

čtvrtek 13. září 2007

JENA 6




Clovek by si myslel, ze zijeme ve svete, kde se dokazeme alespon minimalne tolerovat a kde, i kdyz to nejde, se o to snazime. Bohuzel vzdycky, kdyz tomu zacnu verit, prijde neco, co me pekne srazi k zemi.
Proc o tom vsem pisu? Protoze je to ted v Americe bohuzel hodne aktualni zalezitost a i pres to, ze bych chtela tvrdit, ze ne, mam strach, ze je to pripad nejedne takove udalosti.
JENA 6 - tak se jmenuje ta kauza, o ktere vam chci rict.. Celonarodni pozornost na sebe totiz pripoutalo tezebni mestecko Jena v Louisiane, ktere se stalo znamym diky pripadu sesti cernosskych chlapcu z jedne stredni skoly. Ti byli obvineni z ublizeni na tele a komplotu vse na urovni druheho stupne, i kdyz jejich puvodni obvineni znelo jinak: pokus druheho stupne o vrazdu a komplot s maximalnim trestem 30 let ve vazbe.
Vsechno to zacalo uz loni v zari, kdy si jeden cernossky chlapec sedl pod strom, kde obvykle sedavaji pouze bili studenti, tzv. "bily strom". Druheho dne vysely na strome tri opratky, ktere meli na svedomi tri bili studenti. Misto puvodne navrhovaneho vylouceni, jim bylo ulozeno pouze tri denni podminecne vylouceni. Na to reagovali cernossti studenti tichym protestem, pri nem ale uz zakrocily autority tvrdeji. V prubehu roku k temto prvotnim udalostem, kterymi pripad zacal, pribyly dalsi incidenty, jejichz pomoci si studenti mezi sebou "vyrizovali ucty". V prosinci na sebe narazily skupinky bilych a cernych chlapcu, jedne bily vytahl pistol, cernossky student mu ji v sebeobrane vyrval z ruky a odesel s ni domu, nasledne pak byl obvinen z loupeze druheho stupne, odcizeni strelne zbrane a narusovani klidu, zatimco majitel zbrane a iniciator udalosti nebyl obvinen z niceho. Dva dny na to, sest cernosskych studentu zbilo tohoto bileho kluka, ale krom podrin a drobnych poraneni se mu nic vaznejsiho nestalo, ale sest kluku bylo obvineno z pokusu o vrazdu.

.. toto je jakysi symbol celeho incidentu .. krom sloganu I am Jena 6 .. nebo Free Jena 6 !

Policie zatkla, byla na ne uvalena kauce v takovych sumach, ze nekteri z techto sesti museli pul roku cekat ve vezeni, nez sehnali jejich rodice tolik penez. I ti, kteri jsou nezletili, celi obvinenim a potencialnim trestum tak, jako kdyby to byli dospeli jedinci.
Preliceni zacina pristi tyden a na Spelmanu a Morehousu se zacinaji srocovat skupinky aktivnejsich studentu, kteri vybiraji penize, aby alespon symbolicky pomohli v tomot pripadu a skupinka z nich se chysta pristi tyden primo do Louisiany (mezi nimi i moje spolubydlici Chanta, ktera je clenkou jednoho mistniho politickeho seskupeni).
Tak to jenom tak.. Abyste vedeli, co se tady deje.. A nerikejte, ze tohle je Amerika, podobne veci se dejou vsude (kdo dnes vi nebo aspon tusi, jake hruzy se dely nekolik let zpatky v Bosne, kdo vi, jak to vazne je na Blizkem Vychode? Ten, kdo to vi, radeji mlci.. ), jenom tady se s nimi pokousi lidi neco delat.
Je to hruza .. mam pocit, jako by se mentalita nekterych lidi zasekla jeste v 19. stoleti, kdy jakesi prosazovani vlastniho naroda nad jinymi, separatisticke snahy a tak vubec, byly temer na dennim poradku.. vsude.. nejen v USA ..

středa 12. září 2007

TSOTSI


Zacinam malinko bojovat s casovou tisni, na kterou se nabaluje spousta ukolu a prace, ale vcera jsem malinko zpomalila, protoze se u nas promital prvni "pohyblivy obraze = motion picture" ze serie mezinarodnich filmovych veceru, a to se vsim vsudy, tedy i s pristrojem na popcorn :).
Na programu byl jihoafricky film Gavina Hooda TSOTSI, jehoz scenar byl napsan podle stejnojmenneho romanu Athola Fugarda. Krom rady ruznych oceneni, ziskal film vloni Oscara za nejlepsi mezinarodni film.
Pribeh i zapletka jsou v podstate jednoduche. Co je ale dulezitejsi, je psychologicky vyvoj hlavniho hrdiny, kterym je vudce johannesburgskeho gangu, mlady kluk, ktery sve prave jmeno (David) skryva pod prezdivkou Tsotsi. On a dalsi tri clenove gangu prepadavaji, bijou a nekdy i zabiji pro penize, jelikoz kazdy z nich ma ne prave stastnou minulost a vsichni ziji na okraji spolecnosti.. Jeden z nich - s prezdivkou "teacher=ucitel" - je vzdelany, ale nedokoncil studia a nemohl tak zacit ucit. Dalsi je vrahoun uz ve sve podstate a treti se s Davidem zna od detstvi a pomerne dost na nem zavisi. Davidovi zemrela maminka, otec pil a bil ho, a tak jako chlapec utekl na predmesti Johannesburgu, kde vyrustal s malyma opustenyma detma v takovych tech betonovych obrovskych rourach naskladancyh na sebe..
Ramec filmu nepresahuje dobu sesti dni, kdy se muzeme stat svedky a pozorovateli nasilneho zivota, ktery Tsotsi vede.
Hlavni dejova linie se ale toci okolo jeho zmeny premysleni a odhali, kdo v podstate tento nasilnik a bezskrupulozni mladik je. Aniz by umel ridit, pocka si v jedne z bohatejsich ctvrti na prijezd auta, ze ktereho vystoupi mlada zena, on ji postreli a i s autem ujede. Kdyz se chysta auto se vsim, co v nem nasel opustit, zjisti, ze je v nem dite. Nejprve chce odejit bez nej, ale posleze se pro nej vrati a na sest dni se ho ujima. Ma jakousi vnitrni tendenci se o nej postarat, spolecne s mladou divkou, ktera ma sve dite, prisla o manzela a on si ji vysledoval a donutil ji nejprve vyhruzne, aby maleho nakrmila, posleze si k sobe ale nasli cestu i jinak..
Davida hleda policie, on se jednou vloupa do domu, ze ktereho miminko vzal, aby nakradl veci, ktere pro miminko potrebuje. Svedomi ho ale nakonec donuti maleho vratit..
Je to pomerne dost drsny, ze zacatku jsem se rozmyslela, jestli vubec zustanu, protoze jsem prvnich par zaberu sledovala zem, nemohla jsem se na to proste koukat, ale nakonec jsem byla rada a misty jsem dokonce mela i slzy v ocich.. Je to spis psychologicky nez gangstersky film, ale rozhodne vam ho doporucuju videt.. Nebo aspon si o nem prectete, a nebo prohlednete fotecky, a to tady: http://www.imdb.com/title/tt0468565/




Tech momentu, kdy jde videt prvni pohnutky ve zmene mysleni, je vic, ale spis byste to meli videt nez slyset ode me.. :)

Mimochodem, v hlavnich rolich Presley Chweneyagae, Terry Pheto .. a dalsi ..

pondělí 10. září 2007

I HATE MONDAYS, BUT UNFORTUNATELY THEY ALWAYS COME ...

(= nesnasim pondelky, ale bohuzel vzdycky prijdou)


Dnes byl pekne "zvlastni" den, vam povim.. Nejak se necitim ve sve kuzi.. Takze je na miste jedna mala omluva tem, kterym jsem vcera asi moc nepridala na nalade.. a i tem, ke kterym jsem nemluvila, ale na ktere jsem myslela, kdyz jsem byla nejvic rozrusena.. Ale taky velky dik Koalce za photo mailik.. slusi Ti to.. oprava: slusi VAM to :)

Napadlo me, ze vam zase prinesu nejake male stripky z te me mozaiky.. Tentokrat jsou na obrazcich "postovni schranky na rohu ulice" - totiz MAIL CENTRE a muj MAIL BOX.. Na dalsi fotce je jedna z cetnych "obyvatelek" kampusu - veverka.. :) je jich tu plno.. aaaa to je tak vscehno.. je a jeste.. pamatujete si na tu holcicku, co hrala v Cosby show Rudy??? Tu malou roztomilou slecinku? Tak ta je absolventkou Spelmanu a jeji bratr vedlejsiho Morehousu. A maminka moji kamaradky je ucitelka a ucila Lauren Hill a zna se s maminkou Matta Damona.. :)Tak to jenom tak ..



Mejte se a usmivejte se, me to ted momentalne nejak nejde..

sobota 8. září 2007

DOWNTOWN ATLANTA continued


Zakladni informace o Atlante uz podavala Lenca, kdyz mi zakladala blog (je druha, ktera ma k memu nastaveni pristup, teda spis ja jsem ta druha ;). Ja chci jen pripsat neco malo z jeji historie a nakonec vam ukazat, jak to tady vlastne vubec vypada.. K memu prekvapeni je Atlanta pomerne zelene mesto, na to, ze je tu toliko dopravy a budov a na to, jak urbanisticke toto mesto je..
Puvodne oblast dnesni Atlanty obyvali Indiani kmene Cherokee. Konkretne uzemi mezi rekou Chattahooche a mezi potokem, kteremu se rikalo Peachtree (doslova to znamena broskvon; jmenuje se podle nej i ta nejhlavnejsi trida, o ktere jsem uz psala a ktera se tahne skrz celou Atlantu). Indiani ale museli posdtoupit pozemky statu Georgie a misto zvane Peachtree Standing se stalo dulezitou dopravni (to je dodnes; ATL je nejrusnejsim centrem letecke a vlakove dopravy ve Spojenych Statech) a obchodni krizovatkou. Z Peachtree Standing se stala Marthasville a z ni pozdeji Atlanta, ktere bylo prezdivano "Gate City", neco jako vstupni mesto nebo jako stanice, protoze byla dulezitym dopravnim uzlem ..
V obcanske valce podporovala vojska Konfederace a v roce 1864 byla armadou pod vedenim generala Shermana vypalena. Z popela ale jako bajny fenix vyrostla moderni Atlanta, i pres to, ze se musela vzpamatovavat z prohrane valky a vseho co toto prinasi. A fenix je take symbolem mesta. Na Jihu to bylo prvni mesto, ktere melo sve radio, nebo take treba prvni vytaceci telefony (nemuselo se tak volat pres ustredny). Jako vudci misto pro vzdelavani je zde nejvetsi koncetrace afro-americkych univerzit a instituci vyssiho vzdelavani v zemi.
Zije zde pres 4 miliony obyvatel, a to v 15 okrscich. Atlanta 21. stoleti je tedy nesporne kulturni a ekonomicke centrum jihovychodu Spojenych Statu Americkych a take uznavany ucastnik narodnich a mezinarodnich zalezitosti.

Takze, Atlanta, jak jsem ji zatim mela moznost poznat, poprve!!


.. kvuli tomuto krasnemu vyhledu nam ridic zastavil na moste ..


.. no comment a enjoy..





















... nektera mista jsou focena za jizdy pres sklo ..





Kdyz se ale jeste vratim ke vcerejsimu sightseeingu (chozeni po pamatkach), je jasne, ze jsme nevideli vsechno, ale mam uz naplanovana mista, ktera rozhodne jeste videt chci, ale taky kam se podivam jeste jednou.. Mezi tim vsim napriklad dum Margaret Mitchell, ktera napsala slavny roman Gone with the Wind (u nas jako Jih proti Severu), pak taky zminovane High Museum, World of Coca Cola, olympijske mestecko, stadion a park, a taky ustredi CNN.. Jeste toho zbyva dosti..


No a jeste dve poznamky k tomu, na co jsem vcera zapomnela.. Oba dva panove, jejichz muzea a centra jsme vcera navstivili - tedy prezident Carter a Dr. King, Jr., jsou nositeli Nobelovy ceny za mir.. Vypsala jsem vsemozne informace a na to nejdulezitejsi jsem krapanek pozapomnela ..

And here we go .. Atlanta downtown ... (a tady to je: centrum Atlanty)

Ani nevim, kde mam dnes zacit.. Vlastne vim, tim nejdulezitejsim.. Dnes se totiz prokazalo to, co porad rikam.. To, ze kdyz se clovek nevzdava a i pres vlastni zavahani (v nekterych pripadech pres fyzicke vycerpani) jde porad dal a za svym cilem, tak ho driv nebo pozdeji dosahne.. Vlastne neni nic, co by clovek nedokazal. A tak kdyz se nevzdava a zkusi, pak pred nim neni vic variant nez dve - jedna, ze to vyjde, druha, ze ne a musi se zkouset znova. A ted si predstavte, ze se clovek necha unest vlastnim vahanim, neceho se nezucastni a prijde o uzasny pocit z toho, ze jeho prace a drina byly uznavany a oceneny a ziskava tim dalsi moznosti.. Takze velka pochvala a uznani a congratulations pro Mi(F)lacka.. Ja jsem Ti to, milacku, strasne prala, ja jsem Ti to rikala, ja jsem to VEDELA :).
Tohle byla "must" = vec, kterou jsem musela udelat, napsat..

Dnesek byl perfektni.. Rano se nas o pul desate seslo pred branou kampusu 8 mezinarodnich studentek (my 4, co jsme tady na rok a zbytek tech, kdo tady studuji regulerne), i kdyz po mensich zdrzenich a telefonech a shankach po zbylych devcatech. Prijel pro nas minibus s nasim dnesnim pruvodcem Phahedem. Kancelar pro mezinarodni vymenu studentu nam domluvila ucast na celodennim vyletu pro mezinarodni studenty z ostatnich univerzit v Atlante. Organizovala to agentura, ktera se o mezinarodni studenty stara, zajistuje hostovske rodiny, porada vylety, setkani, koncerty (14. rijna se napriklad kona koncert US symfonie) a tak podobne. Pruvodce si nas zapsal, poucil nas, ze se hodlame pridat ke stovce dalsich studentu a ze nas autobus (ehm ehm:) je jediny, ktery ma klimatizaci (jeslti proudeni vreleho vzduchu dovnitr busu rikaji klimatizace, pak to muzu prijmout), vypsaly jsme si jmenovku a nalepily na tricka nebo proste nekam visibly (viditelne) a mohli jsme vyrazit. Ten bus, stejne jako vsechno, co tady ma ctyri kola, byl automat, ale tahl pekne a nas ridicoprudce mu na kazde krizovatce rikal "Come on, baby " :).. Dovezl nas pred STATE CAPITOL, kde nas cekal zbytek dnesni vypravy. dostali jsme info o tom, kam a kdy pujdem a nas pruvodce nam zacal povidat zajimavosti a fakta. Komentoval vscehno a porad a to bylo strasne fajn, protoze jsme se toho tak mohli dozvedet vic, nez z ruznych letaku.
STATE CAPITOL: Atlanta je hlavni mesto Georgie (o, jake prekvapeni), takze se da ocekavat, ze vscehny dulezite statni urady budou situovane prave sem. Taky ze ano. State capitol je sidlo guvernera, ale v cinnosti je pouze 40 dni v roce, protoze ve zbylem obdobi guverner reprezentuje stat ve Washingtonu D. C. Kolem nej jsou rozptylena jednotliva ministerstva a taky downtown county (= centralni okrsek) urad. Atlanta je rozdelena na jednotlive okrsky a vsechno, co v podstate u nas resi radnice, tady resi urad v kazdem takovem okrsku (vi, kdyz se narodite, vdate, ozenite, prestehujete, rozvedete, umrete .. ).


... Townhall = radnice ...

... a tohle je nas guide = pruvodce a ridic v jednom; byl kouzelny.. :) a sve povidani doprovazel fantastickou gestikulaci :D asi mel pocit, ze ti, kteri neporozumi anglickemu slovu, pochopi z zivelnych gest

Po hromadnem fotografovani jsme naskakali do "klimatizovaneho" busu, pribrali par dalsich studentu a vyjeli jsme skrz mesto do CARTER`S CENTRE - do muzea prezidenta Jimmyho Cartera - ktere je mezi nadhernymi zahradami celeho prezidentskeho komplexu. Carter byl americky 39. prezident, pochazel z Georgie a pred tim, nez ziskal prezidentskou funkci, byl zdejsim guvernerem. V klasifikaci americkych prezidentu je oznacovan jako "obrance lidskych prav". Nejdriv jsme shledi kratky film o jeho zivote a praci a zaroven o tzv. "founding fathers", tedy o prvnich americkych prezidentech.. A tady jsou nejake obrazky z muzea..

... zahrady ...
... prezident Carter a jeho manzelka a ve Fasinktonu (jak by rekla pan Kaplan ;) )
... replika a zmensenina skutecne the OVAL HALL = Ovalneho salu v Bilem dome, tj. prezidentska kancelar ...

... ta svetylka znazornuji pritomnost jadernych zbrani v USA do roku 1983 ... ... a v Evrope ... ... ja a Mayu "na politicke diplomaticke navsteve" ;) I pres to, ze jsme za sebou nemeli ani tri hodinky pochuzkovani, autobusek nas zavezl na obed. Projeli jsme temer celou PEACHTREE STREET, coz je bulvar tahnouci se Atlantou a jejim centrem a to v delce asi 20 mil. Peach = broskev je jakymsi atlantskym symbolem, proto se hlavni trida, na ktere se nachazi nespocet dulezitych instituci, uradu, muzei a galerii (soucasti jednoho z nich - High Museum - je i Louverska galerie, takze se tam chystam) a koncertnich sini a divadel, jmenuje tak ne prave seriozne. Na obed jsme se sesli, myslim, v centru te agentury, ve velke sale plnem stolu a zidli. V baliccich z nejakeho mistniho fastfoodu byl typicky americky kureci sendvic (ehm nejtlustsi kureci presoleny rizek mezi dvema hamburgerovyma houskama) a salat a moucnik. Po jidle vyvolaval guide jmena zemi (byly jsme dve cesky:) Majka z "Kutny Hory" z Agnes Scott College) a skol a jelo se dal.

Nasi posledni destinaci bylo KING CENTRE. Jeste nez sem ale vlozim obrazky, neco malo o Dr. Martinu Lutheru Kingovi, Jr. Predpokladam, ze jsou mezi vami, kdo toto ctete, ti, kteri o nem uz alespon neco malo slyseli, pak ti, kteri o nem vi vic, ale i ti, kterym je jeho jmeno naprosto nezname.. Martin King byl americkym (resp. afro-americkym) kazatelem, ale hlavne, jak se okridlene rikava, bojovnikem za lidska prava. Co je na jeho dile ale nejdulezitejsi a nejpodstatnejsi, za cernosska prava bojoval cestou a predstavou nenasili. Je to krasne slovo, ve sve lexikalni podstate znamena neco, co neni, tudiz nasili. Krasne slovo s krasnou myslenkou, ne vzdy naplnenou. Pusobil v dobe, kdy byla americkemu cernosskemu obyvatelstvu usurpovana zakladni lidska prava, predevsim jejich segregaci od "bileho" obyvatelstva. At uz tu byly zvlastni restaurace pro "bile" a zvlastni pro "cerne", az po pravidla prepravy v hromadnych dopravnich prostredcich, kde nesmeli sedet ve predu, nebo museli uvolnit misto nilym cestujicim. A nepominme samozrejme zatykani, hrube zachazeni a nedustojne projevy vuci teto spolecnosti. King byl sam nekolikrat veznen, vudci urady jednotlivych statu jej povazovali za hrozbu.. V roce 1963 pronesl ve Washigtonu svou nejslavnejsi rec, ktera zacinala slovy "I have a dream...".. a po jedne ze svych msi, ktere kazal a ve ktere promlouval o tom, ze "dnes vecer se neboji niceho, ze chce zit dlouhy zivot, ale ze az prijde jeho cas, bude vedet, ze naplnil vse" byl zastrelen. Byl absolventem sousedni Morehouse College, Pennsylvanske univerzity, obdrzel doktorat z teologie a jeho dilo navazuje a je pro nej vzorem uceni Mahatmy Gandhiho.

Po filmu jsme si prochazeli muzeum se stazenym hrdlem a divnym pocitem, takovym, jaky jsem zazila v Bosne, kdyz jsem navstivila tunel, kterym se unikalo z valecne zony, a fotky a video a cely den jsem se uz nemohla ani usmat.. Tak ted uz beze slov..
... Dr. King ...
... jen neco malo z te doby ...

... Ebenezer Baptist Church - kostel, ktery byl svedkem kazani Dr. Kinga ...
... hrob Dr. Kinga a jeho zeny, ktera se zaslouzila o vybudovani celeho Kingova centra a o to, aby se den jeho narozeni stal statnim svatkem ...


... Gandhi, Dr. King, ja ...

Nektere dalsi obrazky z dnesniho dne.. a zitra pribudou jeste fotky "opravdove Atlanty". Nechci vas ted prehltit informacema.. Jestli se mi to povedlo, tak se omlouvam.. Takze zase neco na pokracovani .. :)


... Londynanky - Helena vlevo, Olamide vpravo

... Veeeelka cinska zed ...