Five Points, Lindbergh, Airport ... May 2 2008

... moje dnesni tri zastaveni :) Dnesni den byl po dlouhe dobe konecne uplne volny. Rano jsem sice byla na chvili v praci, ale naposled. Svitilo nadherne slunicko, je tu leto a ja jsem potrebovala jeste doladit nejake posledni nakupy a darecky, a tak jsem se rozhodla, ze tomu zasvetim prave dnesek. Nejdriv jsem si sla ale poslechnout zaverecny recital jedne me kamaradky, ktera studuje zpev a divadelni vedu. Zpivala moc pekne a po ni mela hrat jeste fletnistka se skladbou od Bohuslava Martinu, ale to uz jsem byla na ceste na MARTu. Prochazela jsem Five Points, koukala a kochala se stanky a lidmi a vecmi, ktere, ackoli naprosto kycovite, stejne lakaji k tomu, aby si je clovek koupil, protoze nic takoveho doma neni .. Ale odolala jsem temer vsemu :) Kdyz jsem porizovala posledni vec, platila jsem kartou, a pan-stankar (i ve stancich se da platit kartou!) si ji chvili prohlizel (rikala jsem si, co muze byt tak zajimaveho na americke karte) a kdyz se mu z ust dostalo neco, co by se dalo s trochou predstavivosti povazovat za neartikulovanou formu meho krestniho jmena, dodal, ze prijmeni je zajiste evropske. Pritakala jsem mu a kdyz se na me chvili dival, rychle jsem priznala, ze jsem z Ceske Republiky. Reagoval promptne - pry slysel, ze je Praha nadherna a ze byl prekvapeny, jak se Evropa zmenila, kdyz se ucil se svou dcerou do zemepisu. Vedel, ze uz neexistuje Ceskoslovensko, ale Ceska a Slovinska (uvedla jsem to na spravnou miru!! se Slovenskou) Republika. Ptal se me, jak dlouho uz jsem ve Statech, ze pry mluvim vyborne a ze je to neuveritelne, ze jen rok a ze v tom pripade musim anglictinu studovat delsi dobu (17 let ale nehadal :) ). Rozloucili jsme se, ja jsem se z Undergroundu (jak se Five Points taky rika, teda alespon te podzemni casti) vratila zase na MARTu a pokracovala ve stejnem smeru, kterym jsem prijela na zastavku Lindberg Center, ze ktere jsem musela prestoupit na MARTObus k Historickemu atlantksemu muzeu. Pamatovala jsem si, ze jezdi kazdou pulhodinu, ale ja jsem se nacekala o trochu dyl. Ani mi to nevadilo, protoze bylo vazne nadherne a cekalo se mnou nekolik dlasich lidi a nikdo nebyl nervozni, protoze trebaze nebyl autobus dochvilny, jsme prece na jihu a tady nikdo (ani linkove autobusy, ktere maji dany jizdni rad - ten je ale spis "orientacni") nespecha a vsechno ma svuj cas a autobus prijede, az prijede, a muze to byt kdykoli, hlavne, ze prijede.. Pridala jsem se timto myslenim k nim a musim rict, ze by svet byl mnohem lepsi, kdyby se tak dalo uvazovat, respektive neuvazovat vubec, o vsem. A zase si za mnou prisedl pan. Rikejme mu pan...pan Blessed (pozehnany), protoze mi zacal vykladat, jak krasny je to den, s cimz jsem souhlasila, a ze ma volno a ze bych neverila, jaky ten den je pro nej. Ze zacal uz v 8 hodin a nasel 50-ti dolarovou bankovku, pak potkal kamarada, ktery mu dluzil 75 dolaru, a ten mu je vratil, cili najednou mel 125 dolaru navic, a to si ani nevyzvedl dnesni vyplatu jeste (mam presne zaznamy o jeho poslednich transakcich). Pak sedl na vlak a potkal dalsiho kamarada, ktery ho pozval na obed a koupil mu spoustu sladkosti (mel jich plnou tasku) a dal mu tri piva. A na jedno to pivo mel velikou chut, ale vite jak je to v Americe - alkohol se na verejnosti pit nesmi - a tak porad cekal nejakeho policajta, az se jeden objevil, pan B. se vydesil, ale kdyz pan P. (=policajt) zasel za roh, vytahl plechovku, otevrel ji a vesele popijel. Jeste si vzpomnel, ze ma dnes interview (pohovor pracovni); pracuje totiz jako souchef a kuchar v restauraci a tohle byl pracovni pohovor do jine restaurace; dostalo se mi navodu na vybornou margaritu, kde sehnat mix na koktejly a ze do koktejlu je nejlepe primichavat Kool-Aid - neco jako vitacit, ale bez cukru.. :) Zkritizoval maminku, ktera mela detatko na popruhu - totiz asi tak 4 leta holcicka - mela na zadech opicku, ktera ji objimala pres hrudnicek popruhy, jako ty z kocarku, a misto ocasku mela "voditko". Ja maminku chapu, neni to tu sranda s detma, ale pan B. to nazval otrokarstvim a predpovidal holcicce psychologicka traumata a snizene socialni citeni jako nasledky tohoto bezpecnostniho opatreni. Nastoupili jsme do stejneho autobusu, ale (nastesti :) ) uz jsme si nasli kazdy sve misto :) Tentokrat jsem se (L a M) nechala dovest primo pred muzeum :), kde jsem pul hodinky zarizovala jeste nejake pochuzky a vratila jsem se zpatky na zastavku. Uz tam byla pani, tak jsem se ji zeptala, jestli ma predstavu, kdy ma asi jet dalsi MARTObus a ona rikala, ze uz mel davno jet, ale ze minuly tyden prijel misto ve trictvrte az za deset cela... Dnes si to jeste prodlouzil a prijel presne v celou :), a neuveritelne je na tom to, ze vsichni cestujici byli naprosto klidni a neruseni udalostmi.. Nekteri si cetli, nekteri se vraceli z prace (neprevlekaji se v praci, ale doma), tak uz nikam nespechali, nekdo ze skoly, jini z nakupu... A bylo krasne!!!
Moje posledni dnesni zastavka bylo letiste - taky zarizovaci, ale tady jsem se vydesila, protoze uz dnes to byl blazinec, a to jeste neni pristi tyden, kdy konci semestr a studenti se budou vracet domu. Navic, security check na Hartsfield-Jackson funguje tim stylem, ze plati jedna pro vscehny brany.. Tak se mi udelaly goose-bops - husi kuze a rychle jsem se zase vratila na kampus ;) Predala jsem dnes Chante svuj darek pro ni - nechtela jsem ji nic kupovat, protoze ma ke vsemu pristup tady, ale protoze jsem ji slibila na zacatku roku, ze se budeme spolu ucit cesky a nikdy jsme se k tomu nedostaly, poridila jsem ji obal na index cards (indexove karticky - ty, ktere uz u nas nejdou sehnat ana ktere si Daddynek psaval slovicka a ukazoval nam je s Len jako vyborny studijni pomucku a ty, ktere tady jsou k dostani vsude a jsou uzasnym pomocnikem pri prezentacich) a ty karty samotne, vytiskla jsem obrazky - mapu CR a vyznamne osobnosti - a vytvorila ji prehlednou prirucku o Ceske republice a malou cesko-anglickou konverzaci :) Mela radost a ted je za to nekde na ceste pro nas vecere :) tak a ja mam jeste praci .. :)
Obrazky z dneska, nektere mobilove, jine z fotaku, ale jen takove .. atmosfericke (to slovo je zcestne, ale mne se ted libi!) momentky ...


... moje nova tapeta na mobilu :)
... West End rush hour ...
... MARTAAAAAAAAAAAAAA...

... v Americe je jednoduche vydelavat, protoze: Spoustu veci si spousta lidi neudela sama, a proto je tu dalsi spousta lidi, tentokrate tech, kteri udelaji cokoli za tu spoustu, ktera neudela nic. Tohle je mycka aut - spousta mladych lidi, v zelenych trickach s kaktusem na zadech (jmenuje se to tam Mycka u kaktusu) - na jedno auto jich pripada tak 4. A kdyz uz jsem u tak cetneho pouziti slova "spousta", tak i spousta majitelu stojicich stranou tak, aby se snad nedostalo na nejake pocakani, vyrizujici telefony nebo konverzujici mezi sebou... Nutno dodat, ze to neni jen tak obycejna mycka - krom EXterieru, je vycisten i INterier auta (nedejboze, aby byl v nekterem voze taky nejaky terier .. )
... spinave okno v MARTe a atlantske letiste, jen jeho nepatrna cast! A to, co uz neni videt, je taky to nejvetsi parkoviste patrici k letisti, ktere cita na nekolik parkovacich deku a kilometry ctverecni (stovky!!!) parkovaci plochy ...

BTW. opozdene CONGRATS Len ke stribru!!!! je to skoro zlato!!! (jen nevim, co budu psat, az to bude za 1o kreditu zlato ... Hm .. )