Little5p, Westin and Alice Walker May 6 2008

Tak zoufale se mi ted nechce rano vstavat! Stejne jako dnes, jako obvykle me vzbudila Chanta svym hlasitym vstavanim, ale jeste po jejim odchodu jsem chvili lezela, ale jen do chvile, kdy jsem si zacala vyhrozovat hrubym nasilim a zaleknuta vlastni fantazii, jsem vstala, nachystala se a namirila si to k MARTe a rozloucit se prochazkou s Little Five Points. Vite, s tim nejkosmopolitnejsim stredobodem Atlanty, mistem, kde se daji potkat snad vsechny zivotni styly na jedne jedine ulici. I kdyz bylo pred polednem, v Little Five bylo uplne ticho a mrtvo, zadny styl a zadny "kosmopolitan" (s hackem nad T). Tak jsem se prosla nahoru a dolu ulici, udelala nejake fotky a zase jela zpatky na kampus, protoze dnes byl posledni den, kdy jsem se mohla rozloucit s Dr. Ganz. Prisla jsem do kancelare a uz kdyz jsem se objevila ve dverich, Marge mela slzy v ocich, poplakala si, ja jsem ji prislibila tuny mailu na ruzna temata a presvedcovani ostatnich studentek UPOLu, aby si vyraly Spelman (coz budu delat, i kdyby me nepoprosila).
Dnesek byl posledni volny, uplne volny den, ktery jsem tu mela, protoze zitra se musim ucit na ctvrtecni zkousku, tak jsem se ho snazila nabyt co nejvic. Na odpoledne jsme byly s Krystel domluvene na Aquarium, ale najednou se objevil zahadny meeting, na ktery musela jit a ja jsem na ni mela cekat. Pridala se k nam Mariamma, tak jsme cekaly spolu, ale kdyz Krystel nesla, vydaly jsme se do DOWNTOWN sama, ale uz bylo po 4. hodine a v Aquariu zaviraji v pet. Ale jely jsme stejne. Bylo prekrasne pocasi cely den, svitilo slunicko, bylo asi 30 stupnu a jednoduse neexistovalo, abych nesla. Prijely jsme k Centennial Parku a kdyz jsme stoupaly po schodech k Philips Arene, Mariamma mi ukazala, ze pristresek pred pokladnami je podpirany pismeny, ktere tvori slovo ATLANTA (viz nize na obrazku!) a vazne!!! Nevsimla jsem si toho nikdy a asi bych na to ani neprisla bez ni. Ja jsem ji zase na oplatku prozradila neco, co netusila sama a to zije v Atlante cely zivot. Ptala jsem se, jestli je pravda, ze je v "te valcovite" budove opravdu na vrcholu otocna restaurace. Nevedela, ale navrhla, ze bychom to mohly zkusit a na to jsem cekala. Bylo jasne, ze bude restaurace zarizena tak, ze budeme muset chte nechte chvilku sedet a neco maleho a draheho si objednat (domluvily jsme se na caj). Vesly jsme do hotelu (zapomnela jsem rict, ze cela WESTIN tower je jeden velky hotel!!!), nastoupily suverenne do vytahu a selskym rozumem jsme zvolily nejvyssi (45.) patro. Pred nami se ale otevrelo patro, kruhovity pudorys samozrejme, s hotelovymi pokoji a par kancelaremi, tak jsme se v jedne z nich zeptaly, jak se muzeme dostat do restaurace na vrcholu budovy. Instrukce: vytahem zase dolu a zvolit jeden ze dvou obsluhovanych vytahu az nahoru. Tyto dva jsou obsluhovane proto, aby byl neustaly prehld o tom, kolik hostu a kdo je prave v restauraci. Z toho ze 45. patro neni nejvyssi, vyplynulo z nasi spatne zastavky. Obe! (i Mariamma) jsme ale byly prekvapene, ze se restaurace "otaci" v patre cislo 72! Vytahem jsme se tam dostaly se skupinkou ostatnich navstevniku behem 45 sekund!! A kdyz jsme vystoupily, zrejme jsme tak splynuly s davem, ze nas automaticky smerovaly do mistnosti, ktera byla plna lidi s cedulkami a jmenovkami s talirky a sklenickami v ruce.. Tak nam doslo, ze jsme se staly nepozvanymi hosty na rautu vydavatelstvi Pearson, ktere krome vsech mych ucebnic vydava detske edukacni materialy a tak podobne.. Nikdo se nas za celou dobu nezeptal ani sluvkem na to, kdo jsme a co tam delame, nikomu neprislo zvlastni, ze mezi skupinou lidi s vekovym prumerem 35, my dve znacne vycnivame, vsichni se na nas usmivali a doporucovali toto a tamto :) Ja jsem dotazana byla a dvakrat - na to, kde jsem se dokazala tak bezvadne spalit (vam rikam, ze v inman parku v nedeli :)). Pani z Aljasky hledala bazen a doufala, ze jsem si sva bolestiva zada vyslouzila prave na lehatku u nejakeho takoveho zarizeni. Obesly jsme si podel oken celou restauraci, ja jsem vyfotila nejake fotky, Mariamma se dobre najedla :) a sly jsme.. Bylo to uzasne!!! Senzacni :) A tak nejak to ilustruje celou tu mou americkou cestu.. Je to takova metafora toho, jak jsem se dostala na Spelman. Nahodou a necekane a se vsim prijemnym ...
Chvilku jsme jeste posedavaly v Centennial Parku a pak jsme se vydaly pesky ke Spelmanu. Vzdycky jsem vedela, ze to nemuze byt daleko, ale nikdy jsem se neodhodlala to riskovat sama. Kdyz ale Mariamma zacala zmatkovat se smery, kterymi bychom se mely vydat, zachranil nas nas skolni autobus (minibus) a odvezl nas po mensi objizdce az pred Sisters Chapel. Tam jsme si vzpomnely, ze se dnes kona slavnostni predavani ceny cernosske, americke, jizanske spisovatelce Alice Walker, a tak jsme sly. Prisly jsme po nudnych unilych uvodnich proslovech primo na jeji prednasku o miru a valce a poezii. Kdyz ji byla predana cena, mela jeste autogramiadu. Mam tak od ni podpis v programu a i fotku s ni, ale ta je naprosto nepublikovatelna a neukazovatelna, protoze diky pylu vsude a alergiim, jsem ted (cituji, protoze tohle neni muj termin) "opuchlina opuchla".
Prisla jsem k sobe, po celem tom dlouhem a senzacnim slunecnem dni, s naprosto spinavyma nohama (ne ze bych chodila bosky, ale flip-flops - to je skoro bosa) a s pocitem, ze ted uz muzu s klidnym svedomim domu...

[Doufam, ze bude zitra prset, aby me to netahlo ven a poradne se ucila na nejtezsi zkousku tady.. Mimochodem, casti te zkousky bude i Alice Walker a jeji dilo, jelikoz spada do skatulky jizanske literatury...]

Fotky ..

... z LITTLE FIVE POINTS


... myslim, ze ty fotky nepotrebujou komentar, hmmm ?







... obrazek West-Endske pozarni stanice, kterou jsem objevila vcera z MARTY a dnes jsem k ni nasla i cestu ...
... a z odpoledniho DOWNTOWNu
... vidite to? ATLANTA pred Philips Arenou
... puvodne jsem myslela, ze jsou to otevrena okna, ale Mariamma mi pripomnela tornado, ktere Downtown pred dvema mesici postihlo a tohle jsou porad jeste pozustatky - tabule ve vybitych oknech ... a stejne tak jeste nejake v Omni Hotelu

WESTIN TOWER

... a z pohledu z Sun Dial restaurace ...


Centennial Park zhora ...



Olympijska fontana v Centennial Parku - trysky pristi do rytmu hudby ...
... a tohle je Mariamma (uprostred obliceje ma stin ze slunecniku :) )

... ALICE WALKER



Btw. Akvarium mam v planu na ctvrtek!!! (a musim tam uz kvuli dedovi :) )