Tak ani dnes se ještě návštěva Atlanty nekonala. Vydaly jsem se na cestu až ve 4 odpoledne (já, Mayuko a naše americká průvodkyně – jmenuje se Angelica a na rozdíl od nás je „sophomore“, což znamená posluchačka magisterského studia) a jelikož Angleica neměla peníze na MARTu – to je forma atlantské hromadné dopravy, jsou to vlaky, něco jako metro, ale nadzemka, nabídla nám, že nás alespoň provede po kampusu. Musím říct, že jsem uvítala i toto. Hlavně po včerejší zkušenosti to možná chtělo trochu něco méně divokého :]. Takže teď už se orientuju poměrně bezproblémově. Dokonce jsem zjistila, že přímo vedle budovy, ve které bydlím (pracovně nazývané LLC2 /čti EL EL SÍ TÚ/, v plném znění Johnneta Betsch Cole Living&Learning Centre .. uff :] ), jsou tenisové kurty a hlavně veliká tělocvična s fitkem a bazénem a jelikož je to součást kampusu,můžu tam kdykoli na jakkoli dlouho a zadarmo J. Je to fine, už se sebou musím opravdu začít něco dělat. Hlavně pokud přistoupím na zdejší způsob stravování .. No ale o tom za chviličku. Prošly jsme celý kampus (o tom nějaká fakta a data příště), prohlédly si některé budovy i zevnitř a skončilz jsme v té, kterou už dobře známe, jídelně. Tam dnes byla fronta a k mému překvapení se poměrně rychle posunovala. Tento celý týden je věnovaný prvačkám, mají něco jako „orientation week“, kdy se o ně starají starší studentky a ukazují jim, jak to tu chodí a kde co je a jak to najít. Určitě z filmů a seriálů víte, že na každém kampusu jsou tzv. sesterské a bratrské kluby. I tady je obdoba tohoto fenoménu, který se údajně praktikuje ve velkém především na velkých a prestižních univerzitách (ne že by Spelman nebyla prestižní škola. Dr. Martin Luther King měl ve zdejší kapli pohřeb, a vyšlo odtud několik úspěšných žen, které se nadále zasloužily o rozšíření jména školy), a tak se všechny prvačky setkávaly se svými kluby a členkami a dostávaly dárky a měly veeeelkou oslavu a to přímo v jídelně.
Dnes jsem se odvážila nechat si udělat sendvič a jaké bylo mé překvapení, když jsem na talířek přímo k nim dostala ještě hrst brambůrků. Před tím jsem si ještě naložila spoustu zeleniny, protože to tak mám rozvržené – snídaně=ovoce (toho jsou tu kvanta), oběd=cokoli, večeře=zelenina, taktéž spousta, ale všechno se každý den opakuje. Ke snídani je možné dát si všemožné lupínky a cereálie, pečivo (většinou sladké, od prapodivných „plechových“ koláčů po muffinky a všechno úděsně moc sladké), sendviče.
Na oběd jsou většinou neuvěřitelné kombinace, například těstovin, zeleniny a podivně vypadajícího, především kuřecího, masa. Taky pizza a hranolky a šílené zálivky na saláty i na hranolky a sendviče. No a večeře je v podstatě to samé jako oběd. A zapomněla jsem na „jellow“ :]. Kelímek s barevnou želatinou (zelenou, žlutou, oranžovou) a šlehačkou. Vyzkoušela jsem to hned, protože mě to odjakživa fascinuje. Vždycky jsem myslela, že je to jako naše želatina, přeslazená a .. nechutná. Ale tady ji dělají příjemně kyselkavou.. Yammi = Mňam :] a víte co? Ono se to hýbe :]. A tak mi dnes holky, které jsme potkaly po večeři, se kterými jsme si asi dvě hodiny povídaly a které nám slíbily, že nám teda Atlantu ukážou společně a vymyslely nám už různá muzea, slíbily, že mi ji teda udělají samy a nakrájí ji do různých hýbajících se tvarů .. :]
U jídla jsme probíraly jednotlivé kulturní rozdíly mezi USA, ČR a Japonskem, srovnávaly chutě a jídla a lidi a jak se seznamují a bylo to moc fine.
No a teď sedím na posteli, píšu tento příspěvek, který za chvilku hodím na flashku a poběžím ji ještě poslat, jelikož se mi ani dnes nepodařilo získat přístup na internet. Jako kulisu si pouštím Breakfast at Tiffany´s / Snídani u Tiffanyho a už se pomalu po všem budu ukládat do postele. Ještě pořád jsem unavená dřív .. ještě pořád jsem si řádně nezvykla na posun času.
Míša čte tyto věci většinou už asi podruhé, tak se omlouvám .. :] .. Zítra bych vám ráda dala takovou menší vzdělávací lekci na téma Spelman College and its history .. / Spelman College a její historie :], takže záleží na vás, jestli se takové malé virtuální procházky budete chtít zúčastnit i vy .. Je a ještě mě napadlo, každý z vás určitě slyšel o Billu Cosbym (Cosby Show .. doktor Huckstable a jeho rodinka), ta ten věnoval Spelmanu 20 milionů $ a tak se tu po něm jmenuje jedna budova, ve které je muzeum a hlavně taky moje katedra angličtiny (tady se to tak jmenuje) .. Tak to jen tak na závěr .. Dobré ráno, dobrou noc, myslím na vás hrozně moc .. :] (wow, ještě si asi zapíšu kurz tvůrčího psaní :] ).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Velmi dekuji za tento prispevek, jenoms docilila toho, ze jsem dostala opet hlaad, ja ti dam jednu dobrou radu... EAT what you CAN!!! A ve fitku to das dolu levou zadni... ale hlavne zadny diety proboha, to je rouhani!!! ojojoj :)) baaaj
Za prve to jsem byla ja, ja se ti snazila nastavit, aby komenty nevyskakovaly ve zvlastnim okne, ale jaksi se mi nepovedlo;))... a zadruhe ten koment co jsem ti tam hodila a zase smazla byl ode me a mas ho tu ;) :
Heeey Elajzo, konecne to mam, asociace na "ATLANTA", ja si strasne dlouho nemohla vzpomenout, ale pamatujes na olympiadu 96 v Atlante?... hehe toto je moje asociace :
http://www.youtube.com/watch?v=Bc4bwoLbD0A
...
prinejmensim teta Jana by si mohla vzpomenout, koukaly jsme na to na telce v Podlesi ;) No to jen taak...
From that me moment in my life
I'm gonna be stronger
Know that I've tried my very best
I'd put my spirit to the tart
If I could reach
If I could reach, higher
Just for one mometn touch the sky
From that one moment in my life I'm gonna be etronger
I'm gonna be so much stronger yes I am
I put my stirit to the test
a nebul hlavne:)) papa
Zase ja...
hehe tak se mi to podarilo, takze FOR ALL: ted kdyz dopisete komentar tak pro navrat zpet na blog kliknout na sipku ZPET, nezavirejte cele okno jako predtim;) prijde mi to prehlednejsi;) pa
Tak jsem Ti napsala a zas to celé smazala..protože já jsem takto šikovná celý týden,ještě,že je pátek. jen tě zdravím, běžím už z práce, koupím maso kocourům, těstoviny taťkovi /zítra je triatlon,tak máme výkrm/,doběhnu domů,nakrmím kocoury, taťku, posypu sušenými vitamíny cvrčky, nakrmím Konánka, pojedu za paní Němcovou..a navečer možná napíšu. Dnes už nejdu ani na schwinn. Pa,pa,pa nebo vlastně by,by,my daughter. Mummy
Na Olympiádu v Podlesí si nějak nemohu vzpomenout, ale na Elu a Lenku zcela dokonale.
Nejpěknější na tom je, že potkáváš v životě symboly,které jsou ukazatelem toho, co dál prožiješ , a uvědomíš si to až zpětně.
Atlanta v Podlesí je bezchybná.
teta Yana
Okomentovat